Výsledky odpovídají filtrování (změnit)

Zjištění

Péče o chronicky nemocné je v různých krajích různě nákladná

 

Péče poskytnutá chronickým pacientům představuje drtivou část všech výdajů ve zdravotnictví, přibližně 80 %. Protože populace územních celků, jejichž spotřebu porovnáváme, zahrnuje i zdravé lidi, u chronicky nemocných jsou geografické rozdíly ve spotřebě péče ve skutečnosti ještě vyšší. Jinak řečeno, geografické rozdíly ve spotřebě péče jsou způsobeny zejména rozdíly v péči o chronicky nemocné. Trpíte-li chronickou chorobou, způsob jejího léčení a s tím spojené náklady závisejí na tom, kde bydlíte.

Průměrné bilance na úrovni krajů u pojištěnců klasifikovaných do PCG skupiny Poruchy štítné žlázy (data z roku 2012):

  

 

Pozn. Bilance PCG skupin jsou v celé populaci pojištěnců ČR více nebo méně záporné, neboť PCG model nekompenzuje úplně jejich riziko. Proto je dobré porovnávat zde spotřebu péče nikoli s nulou, ale s bilancí obvyklou v celé ČR, které říkáme baseline.

 Z grafu vyplývá, že pojištěnci s poruchami štítné žlázy žijící v Praze čerpají v průměru roční péči o 17,9 % dražší než pojištěnci se stejnou PCG klasifikací z Vysočiny.

Ještě výraznější nerovnoměrnosti mezi PCG skupinami panují na úrovni okresů. Například pacienti trpící epilepsií ze skupiny okresů s nejvyššími náklady na léčbu epilepsie čerpají v průměru o 26,5 % péče (tj. 15 005 Kč ročně) více než lidé ze skupiny okresů, kde jsou náklady na léčbu tohoto onemocnění nejnižší. Pro srovnání: průměrné náklady veřejného zdravotního pojištění na jednoho pojištěnce v roce 2012 (včetně vysoce nákladné péče) činily 20 291 Kč, tedy jen o 5 tisíc Kč ročně více než zmíněný rozdíl.

Rozdíly na úrovni okresů v objemu spotřebované péče u pacientů zařazených do PCG skupin přehledně zachycuje následující graf. Jsou v něm ukázány relativní (procentuální) rozdíly ve spotřebě péče, srovnáme-li skupinu (cluster) okresů s nejvyšší a nejnižší spotřebou péče pro danou PCG skupinu. Podrobnější informace naleznete v našich publikacích.

  

Procentuální rozdíly ve spotřebě péče u pacientů zařazených do PCG skupin: v rámci PCG skupiny jsou porovnány okresy s nejvyšší a nejnižší spotřebou péče (data z roku 2012).

Co rozdíly způsobuje?

Hustota sítě ambulantních služeb


Podobně jako u celkových rozdílů ve spotřebě jsou i rozdíly v objemu péče poskytnuté chronickým pacientům nejspíše způsobené různou hustotou poskytovatelské sítě, zejména specializovaných ambulantních služeb. Regiony s nejvyšší spotřebou péče o chronické pacienty mají zároveň největší koncentraci specializovaných ambulancí.

 

Způsob, jakým zdravotní pojišťovny za ambulantní zdravotní péči platí

Částku, kterou ambulantním specialistům platí za poskytovanou péči, odvozují zdravotní pojišťovny od počtu unikátních (tj. různých) návštěvníků ordinace za uplynulé čtvrtletí. V regionech, kde je hustá síť poskytovatelů (a tedy nouze o pacienty), může zmíněný postup pojišťoven vést k tomu, že si lékaři zvou pacienty častěji na kontrolu.

Kde jsou příležitosti ke zlepšení?

Zveřejňování výsledků péče


Skutečnost, že údaje o výsledcích péče nejsou běžně dostupné, má v případě chronicky nemocných ještě závažnější důsledky než u ostatních pacientů. V péči o chronicky nemocné jsou totiž největší možnosti pro zefektivnění (a zkvalitnění) zdravotnictví. Nelze vyloučit, že pacienti s poruchami štítné žlázy nedostávají na Vysočině, ve Zlínském a Královéhradeckém kraji všechnu potřebnou péči. Nebo naopak v Praze může být péče nadbytečná. Bez dat o výsledcích to však neumíme říci. U řady chorob je přitom měření výsledků péče překvapivě snadné. Pro některá onemocnění tyto údaje již existují, ale nedostanou se z laboratoří, ordinací či registrů odborných společností ke zdravotním pojišťovnám a veřejnosti. Příkladem může být cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol i maligní nádory.

Zefektivnění péče 

V krajích, kde se na pojištěnce s chronickými chorobami utrácí nejvíce, lze čerpání péče výrazně zefektivnit: zamezit zdvojování vyšetření, podporovat dlouhodobě efektivnější léčbu atd. Nejlepší výsledky v tomto směru nabízejí metody tzv. řízené péče.

Úprava sítě poskytovatelů

V jiných krajích pojištěnci naopak čerpají péče mnohem méně. Na základě podrobných analýz je možné určit, zda pro léčbu konkrétních chronických onemocnění je v regionu dostatek zdravotnických zařízení. Jelikož ČR patří k zemím s nejvyšším počtem specializovaných ambulantních konzultací na obyvatele na světě, lze usuzovat, že v krajích a okresech s nejvyšší hustotou poskytovatelů dochází i k největšímu plýtvání.

Osvěta pacientů

V krajích s velkým objemem péče o chronicky nemocné by situaci mohla zlepšit lepší informovanost pacientů. Lidé by si více uvědomovali, že část poskytnuté péče nepřináší žádný prospěch.

Jak je na tom váš kraj a co můžete udělat?

  • Porovnejte si na našem on-line srovnávači situaci chronicky nemocných ve vašem kraji s kraji ostatními. Zajímají-li Vás podrobnější informace o regionu či okresu, kde bydlíte, najdete je v naší volně dostupné publikaci.
  • Podporujte politiky, kteří se zasazují o zveřejňování výsledků péče. To je totiž nezbytný první krok ke skutečně efektivnímu zdravotnictví.
  • Ptejte se politiků, proč je dostupnost péče ve vašem kraji taková, jaká je.
  • Nahlédněte do naší publikace, kolik jednotlivé zdravotní pojišťovny vydávají na léčbu chronických onemocnění. Važte si Vaší pojišťovny, zasazuje-li se o to, aby se s prostředky veřejného zdravotního pojištění neplýtvalo.
  • Podporujte standardizaci péče: zajímejte se, zda jste léčeni dle nejnovějších odborných doporučení.
  • Dbejte o své zdraví.

Máte otázky? Zajímají Vás podrobnosti? Kontaktujte nás!

Další zjištění

Na jednoho pojištěnce připadá v různých krajích různý objem péče.

Co to znamená pro regionální politiky?

více »

Pojištěnci různých pojišťoven čerpají různě nákladnou péči.

Co to znamená pro zdravotní pojišťovny?

více »

Chronické choroby se v různých krajích léčí různě.

Co to znamená pro zdravotnická zařízení?

více »