Srovnání spotřeby zdravotní péče

Pro vyjádření rozdílů ve spotřebě zdravotní péče jednotlivých - např. regionálně definovaných populací (kmenů) používáme tzv. průměrnou individuální bilanci dané populace, např. pojištěnců v Praze nebo Jihlavě. Toto číslo vyjadřuje průměrnou odchylku skutečné spotřeby zdravotní péče oceněné v korunách od spotřeby očekávané PCG modelem, tj. rozdíl mezi skutečnou spotřebou zdravotní péče oceněnou v korunách a spotřebou očekávanou (obvyklou), po zohlednění věku, pohlaví a chronických chorob. Spotřebovává-li populace právě tolik péče, kolik odpovídá jejímu riziku, má vyrovnanou bilanci (okolo nuly).

Pokud jde o PCG skupiny, jejich bilance jsou v celé populaci pojištěnců ČR více nebo méně záporné, neboť PCG model nekompenzuje úplně jejich riziko. Proto je dobré porovnávat zde spotřebu péče nikoli s nulou, ale s bilancí obvyklou v celé ČR, které říkáme baseline.

Má-li tedy určitý kmen zápornou průměrnou individuální bilanci vzhledem k nule či baseline, znamená to, že lidé v této populaci potřebovávají více péče (a stojí více peněz), než je na úrovni celé ČR obvyklé pro populaci se shodnými demografickými charakteristikami a přítomností chronických chorob. Znamená to také, že pojištěnci v této populaci čerpají více péče, než na kolik „mají nárok“, pokud nárokem rozumíme péči obvyklou v celé ČR (opět vzhledem k riziku této populace, tedy po zohlednění věku, pohlaví a přítomnosti chronických chorob).

Populace, které vykazují přebytkovou bilanci vzhledem k nule či baseline, spotřebovávají méně péče, než je v ČR obvyklé vzhledem k jejich riziku, a jsou tedy de facto kráceny ve svém nároku na zdravotní péči.

Důležité upozornění: Porovnáváme spotřebu zdravotní péče po vyloučení extrémů na úrovni 10% celkové spotřeby.